Těžká Rozhodnutí - 45. kapitola

10. února 2009 v 20:50 | Kumianess |  Těžká rozhodnutí
Zezadu se dostala do svého pokoje, aby nikoho nepotkala, vyndala si kufřík se svými lékařskými a chemickými pomůckami, vytáhla jednu pilulku a dala ji do speciální mističky. "Tak se na tebe podíváme, Ayako, jak ses při tvorbě překonala."

řekla si pro sebe, nasadila speciální brýle, na ruce si navlékla rukavice a pak se probírala flaštičkami s různými látkami. Nahmátla jednu s výrazným červeným varováním 'žíravina'. Kumiko ji otevřela, pipetou trochu nabrala a kápla na tabletku. Z té začal stoupat modrý dým, který Kumiko zachytila a dál nechala pracovat kondenzátor. Lžičkami a jehlicemi pak zkoumala, co všechno tableta obsahuje, zkoušela ji rozpouštět látkami a sledovala, co se bude dít. "Tak takhle. Docela síla. To je tlumící prášek jak pro slona, kterýmu amputovali nohu." otočila oči v sloup a položila krabičku se zbytkem léků na noční stolek. Stoupla si před zrcadlo a upravila si vlasy. "Proč si najednou připadám tak jinak? Možná mají ostatní pravdu. Stala se ze mě neschopná troska. Musím se zbavit těch křečí a dostat se zpátky do třídy S, jinak rovnou můžu spáchat seppuku." uvažovala sama pro sebe. Utáhla si pořádně gumičku, upravila límec a vrátila se do sálu. Porada už skončila a Kumiko měla volno. Nesnášela nudu a když neměla co na práci. "Už dlouho jsem si nehrála s chemií a jedy, asi to napravím." zazubila se, kousla se do prstu a šla najít něco, z čeho by si mohla něco 'ukuchtit'. Přepadla ji bolest břicha, sáhla do kapsy a vytáhla jedno platíčko léků, které dostala od Ayaky. "Nikdy bych si nemyslela, že přijmu tvojí pomoc. Ale výroba podobných léků by mi zabrala několik dnů a na to já nemám čas. Ta tvoje koní dávka může být užitečná." řekla si pro sebe a spolkla tabletku. Šla do města s trochou peněz a koupila si nějaké ovoce. V čajovně si dala jednu konvičku senchy a pročítala si svůj svitek. Pak si vzala druhý, vytáhla tužku a začala počítat. Kreslila jeden chemický vzorec za druhým, než vypila celou konvičku. Nechala si přinést druhou a po třech hodinách přemýšlení jí konečně vyšel výsledek. "Mám to!!" křikla na celou čajovnu a všichni se na ni otočili. "Ou, Sumimasen." zazubila se, dopila šálek a vydala se nakupovat věci, které potřebuje. K tomu všemu si koupila ještě něco dobrého na zub. Po cestě zpátky šla zamyšlená jako vždycky. Podívala se na svůj plášť. "Chodím jak čuně, hodím to do čistírny, když už jsem tady." Plášť nechala v čistírně a šla se ještě projít. Ninja čelenku si navázala kolem krku, leskl se na ni stříbřitě škrábanec přes znak Konohy. Ruce v kapsách a na fialovo-černé mikině znak Misaki. Občas po ni někdo pokouknul. Kumiko byla v dobré náladě, nic ji nebolelo. V duchu musela pochválit lékařské dovednosti svojí starší sestry. Šla zrovna kolem obchodu s oblečením. Bleskl ji do očí nápis, zkontrolovala stav svojí kapsy, kde měla peníze a řekla si, že se tam podívá. Nakráčela si dovnitř a probírala se kimony, jedno bylo hezčí než druhé. Zastavila se až u jednoho, bylo tmavě fialové s černou, vyšívané zlatou barvou. Hned po něm skočila a šla si ho vyzkoušet. Když jí prodavačka konečně zavázala Obi, nakrucovala se před zrcadlem. Rozpustila si vlasy a její oči zářily jako fialové drahokamy. "Padne vám úplně přesně." zazubila se prodavačka a Kumiko si užívala naparování před zrcadlem. Pak se na sebe usmála. "Vezmu si ho." Kumiko se zase převlíkla do svého oblečení a vylezla z kabinky. Narazila ale do nějaké dívky, obě se přerazily jedna o druhou a spadly. Kumiko za zachytila o dveře a neznámá zelenooká dívka s kaštanovou barvou vlasů se zastavila o stojan s oblečením. "Nemůžeš čumět na cestu, ty příšero?!"
"Ty máš co kecat! Sama beztak myslíš na bůhví co, ale neohrabanost ti nechybí!" začaly po sobě ječet.
"Ty mrcho, tak ty si tu na mě budeš vyskakovat?!" křikla Kumiko nebezpečně a protáhla si prsty.
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama