Konoha no Chuugakkou [17. díl]

27. února 2009 v 18:21 | Anaphe |  Konoha no Chuugakkou

Konoha no Chuugakkou= Konohská Střední

(pro neznalé japonštiny)


"Sasukeho znám a nemyslím si, že je jeden z těch, který se jen tak nechá zbančit."

"Já ho taky znám, už od školky. Takže nevěř na svůj dojem zamilované fanynky."





"Nejsem zamilovaná fanynka, jsem pevně nohama na zemi a chodím tady s Juugou, tak ztrať představu o mý slepotě zapříčiněný platonickou láskou k Sasukemu!!!" okřikla ji ostře.


"Tak teda promiň. Víš já znám jen hrstku holek, které do něj nejsou zblázněné."


"Já mezi ně rozhodně patřím!" křikla Sakura a uviděla Juugův výraz. Ten si ji vytáhl na chodbu.


"Nemusela jsi lhát, já jsem s tím smířený." řekl oddaně a chtěl Sakuru pohladit po tváři. Ta ho ale plácla přes ruku.


"Jak to sakra myslíš?! Já nelhala! Neměla jsem důvod lhát."


"Vím přesně, jaké typy se ti líbí. Nezkoušej mě ošálit, ty šibalko. Ale já vím, že mě miluješ, jen ti říkám, že to nemusíš skrývat." usmál se Juugo a chtěl Sakuru políbit. Sakura mu ale podrážděně uhnula.


"Nemám co skrývat! Sasukeho jsem nenáviděla, nenávidím a nenávidět budu! Ať už si myslíš, co chceš! Nehodlám se o tom s tebou bavit! A jestli si chceš hrát na tolerantní milující myšičku, tak to vynech! Já toleranci nepotřebuju!!" řekla a utekla mu ven. Prošla se parkem a když už byla čtvrthodina pryč, začala se pomaličku vracet do školy, chtěla si ještě přečíst látku. Vzala to zadní cestou, potřebovala si pořád ještě čistit hlavu. Ale najednou uslyšela křik.


"Vypadni ode mě, ty dě*ko a už mi nikdy nelez před oči! Ani ty, ani on, rozumíš mi?!" Sakura poznala hlas.


"Sasuke, prosím... já vím, že jsem udělala chybu a ublížila ti, ale nemůžeš proklínat všechny holky do konce života!" Sakura se přitiskla ke zdi a jen za rohem nakukovala, co se děje. Pomalu jí to docházelo. Jednou jí Naruto řekl, že je druhá, od které si to všechno Sasuke nechal líbit. Ta, co s ním teď mluví, musí bát ta první. Černovlasá dívka odcházejícího Sasukeho chytila za ruku a otočila k sobě tak, aby se na ni podíval.


"Když už se mi podařilo tě dotáhnout sem, tak mi takhle neodejdeš, Sasuke! Rozumíš?!"


"Dej ty ruce pryč a vypadni ode mě, Karin!!" začal být stále naštvanější Sasuke. Sakura zaťala zuby, když poznala brýlatou dívku. Sasuke se ji snažil setřást, ale ona byla jako klíště a navíc neodbytná.


"Já už tě nepustím, Sasuke! Tady na tom místě jsi mě prvně políbil, nezdrhneš mi odsud se slovy, že mě už nikdy nechceš vidět!!!"


"A co chceš ku*va slyšet, ty semetriko hysterická?!" křikl na ní Sasuke a už k ní přestal být ohleduplný. Stiskl ji ruce, až bolestí zaúpěla a odhodil od sebe."


"Chci aby ses ke mě vrátil!"


"Seš nejen bestie, ale navíc směšná!" řekl s nejvyšší arogancí Sasuke a šel pryč. Nechal Karin ležet v bolestech na trávníku. Ale odcházel stranou směrem k Sakuře, což nebylo v plánu. Hned, jak zašel za roh ji uviděl, jak se tiskne jako prkno na zeď školy, prsty mačká omítku a tváří se vyděšeně. Sasuke se u ní zastavil.


"Promiň. Měla jsem strach, že jednu chytnu, když vylezu...A odcházíš opačnou stranou." zašeptala a prsty odloupla kus omítky, který se rozpadl tlakem jejích prstů na několik menších kousíčků a prach. Sasuke jen zakroutil hlavou a pokračoval v cestě. Sakura si oddychla a šla za roh, kde se válela Karin a měla v ruce Sasukeho mp3. Ďábelsky se usmívala.


"Však tohle tě donutí za mnou zase přijít." To už Sakura nevydržela a na Karin zaútočila. Přirazila ji ke zdi a vyrvala jí mp3 z rukou. Pak jí dala facku a nechala Karin, aby spadla na zem. Sakura ji chytila za školní košili a přirazila znova ke zdi.


"Jsem ti vděčná za ty informace. Ale já nedovolím, abys ho trápila ještě víc! Sasuke není jediný, kdo dokáže zlikvidovat lidi, kteří mu stojí v cestě za těmi, na kterých mu záleží!"


"No jo! Další Sasukeho praštěná fanynka! Jen abyste se z něho všechny nerozplynuly, on stejně patří jenom mě!"


"To se uvidí!!" křikla na Karin Sakura a dala jí ještě jednu facku.


"Dala sis teď za cíl ho sbalit, abys mě pokořila? Sasukeho nesbalí žádná, to se povedlo jenom mě, on o bláznivě zamilovaný Naninky, jako seš ty, nestojí."


"Nejsem taková kráva jako ty, abych si něco dokazovala tím, že sbalím nejlepšího kluka na škole. I kdybych ji měla hledat do úplnýho vyčerpání, najdu a dohodím mu stejně tak senzační holku jako je on, takovou, která ho bude mít skutečně ráda a neublíží mu. Já taková nejsem, patřím mezi ty vzadu a ty patříš mezi prasata. Smiř se s tím, Sasukeho už nikdy nebudeš moct mít." řekla udýchaně Sakura a silou přirazila Karin ke zdi.


"Říkáš to, protože se sama nemůžeš smířit s tím, že ho nemůžeš mít." Sakura dala Karin znova pěstí a srazila jí brýle. Při dopadu na chodník se jim vysklilo jedno sklo.


"Ale ano, já jsem až moc smířená s tím, že ho nemůžu mít, ale teď jsem naprosto odhodlaná ti to říct. Sasukeho jsem nenáviděla hodně, hodně dlouho! Od našeho prvního setkání jsem měla na ruce modřinu ještě dlouho, při druhým jsem si odřela dlaně, když jsem padala ze dveří večírku. Hádali jsme se spolu jako dva vzteklí psi, ale byli jsme spolu v kontaktu téměř pořád, ať očním nebo slovním! Kdežto ty jsi s ním nejspíš jen spala, když jsi mu dokázala takhle příšerně ublížit!"


"V tu dobu nebyl nic jinýho než hloupá nicka s krásnou postavou."


"Ty dě*ko jedna!!!" zařvala Sakura, že to muselo být slyšet přes okna až do tříd a vrazila Karin takovou, že Karin spadla na zem.


"Sama seš dě*ka!" zvedla se Karin a ránu jí oplatila.











Podkopla Sakuře nohy a Sakura se zřítila vedle ní. Karin se ale moc dlouho z volnosti těšit nemohla, Sakura jí zalehla a tahala za vlasy, při tom jí nadávala do toho nejhoršího, když jí Karin pohrdavě vyprávěla, co všechno se Sasukem zažila v posteli a jak to bylo skvělý. Když už obě byly úplně vyčerpané, Sakura s hrozbou odešla do školy hned na dívčí záchodky.
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama